Líheň z ledničky

*

Tak konečně jsem naštudoval teorii o líhnutí a pustil se do stavby líhně.

jako zdroj informací jsem použil :

http://www.maxislepice.cz/lihnuti/

http://drubez.chovzvirat.com/

http://www.chozadru.wbs.cz/LIHNUTI-A-CHOV-DRUBEZE.html

http://www.evik6363.wz.cz/lihnuti%20kurat.html

články na iFauně

http://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/

Teplota a vlhkost – jejich vliv na zárodek

kopie dole ke konci . zdroj :

http://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/824914/lihen-io-103-makro-akce

Pro inspiraci :

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=6mAnu-98wnE

http://www.youtube.com/watch?v=tsWrmjfKNu4

a další. To se sem budu snažit postupně doplňovat.

Plánek na jednoduchou líheň:

pěkná líheň - plánek

pěkná líheň – plánek

 

 

Nejdůlžitější  body pro líheň a líhnutí :

 

a)      Teplota vajec pro líhnutí musí být 37,50C – 38, 20C.

b)      Musí být zajištěná výměna vzduch (větrání)

c)       Vejce se musí pravidelně otáčet

d)      Zejména v druhé polovině líhnutí musí být v líhni vysoká vlhkost vzduchu.,

e)      Chlazení vajec

 

Ad a)

1) Líhně s přirozeným prouděním vzduchu (bez ventilátoru)

Tento typ líhní je starší, ale v současné době stále používaný. Tyto líhně mají jedinou nevýhodu v tom, že v nich nelze vejce skladovat do pater nad sebe, ale pouze na jednu úroveň. Tímto se výrazně zmenšuje kapacita líhně. Dále tyto líhně nejsou obvykle vybaveny automatickým otáčením vajec.

 

Líheň s přirozeným větráním

Líheň s přirozeným větráním

Světle modrý obdélník znázorňuje misku s vodou. Ta dodává odpařováním vlhkost líhni, která má pro tyto účely a pro účely správné ventilace umístěno několik malých otvorů na dně a víku líhně. Modré šipky znázorňují proudění čerstvého vzduchu. Vejce jsou umístěna na pevném sítě. Oranžové šipky pak ukazují, jak sálá teplo ze zdroje, který je představován červeným obdélníkem. Ten je zpravidla umístěn tak, aby pokrýval celou plochu, na které se nacházejí vejce (obvykle je to topná spirála či topný kabel). Jak je vidět, čerstvý vzduch se zde střetává s teplým, což způsobuje jak vlhkostní, tak hlavně i teplotní rozvrstvení ohřátého vzduchu v líhni. Proto i v návodech najdete detailní informace, jak líheň nastavit, abyste byli při inkubaci úspěšní. Teploměr je v těchto líhních umístěn vždy uprostřed, kde se nachází i termostat. Jak již bylo zmíněno, v líhní je teplotní rozdíl. Jestliže teplota teploměru je například 38,6 °C pak pokud ho zanoříme o 0,5cm hlouběji do líhně, pak bude již jen 38 °C . Takže pokud budeme líhnout vejce slepic, budeme muset nastavit teplotu těsně nad vejcem okolo 39 °C aby teplota na opačném konci byla okolo 36-35 °C  V případně vlastní výroby, je nutno zkoušet a testovat.

2)Líhně s ventilátorem

Tento typ líhní je dnes velmi často používán a to především ve  firmách zabývajících se líhnutím a distribucí kuřat do drůbežáren. Jde o naprosto odlišné konstrukční řešení, které umožňuje umístit vejce do několika pater, a v případě automatického otáčení nemusíte, kromě prosvětlovaní, na vejce šáhnout po celou dobu inkubace. Důležitým zařízením navíc je výkonný ventilátor, který po celou dobu inkubace, nahání teplý vzduch do prostu kde se nacházejí vejce a to tak, že  teplota je stejná téměř kdekoli v líhni. Názornější bude opět obrázek:

 

Líheň s ventilátorem

Modrý obdélník nám opět znázorňuje misku s vodou. Malé žluté žárovky představují topné těleso. Přičemž nejde jen o ilustraci, ale mnohdy o skutečný zdroj tepla u domácích líhní. Zelený obdélník pak znázorňuje výkonný ventilátor a oranžové šipky proudění teplého vzduchu. Máte-li dostatečně výkonný ventilátor je umístění teploměru libovolné. V případě, že během cirkulace přeci jenom dochází k nějakým teplotním ztrátám, je vhodnější umístit ho na začátku oběhu. Nižší partie líhně je pak možné využívat jako dolíheň, neboť vejce v dolíhni potřebují nižší teplotu a zároveň padající skořápky nezašpiní vejce, která se teprve inkubují. Modré šipky znázorňují místo odkud je možné otvory v líhni přivádět čerstvý vzduch. Na obrázku není uvedeno, ale tyto líhne mají ještě jeden ventilátor, ketrý zajišťuje výměnu vzduchu v líhní.

Tyto líhně mají spoustu výhod:

Obvykle je zde prostor pro umístění zařízení, které obrací vejce. Nejnižší partie líhně lze využít jako dolíheň, takže je možné inkubovat vejce průběžně. U líhní bez ventilátoru je vyloučeno, aby byly do líhně vejce vkládány s nějakým časovým odstupem. Teplota je stejná v celé líhni nemusíme se tedy bát, že vejce umístěna na okrajích se nevylíhnou z důvodu nižší teploty. Jednou z dalších hlavních výhod je rychlost s jakou je líheň schopná znovu obnovit teplotu a vlhkost při otevření, nebo se vytopit od studena do 37,5 °C.

Zároveň zde jsou i nevýhody:

Jednou z nich je vlhkost, ta musí být pečlivě hlídána protože tyto líhně mají tendenci vejce více vysušovat. Dále nejde o tak „přirozené“ líhnutí jako u líhní bez ventilátoru, jakýkoli malý nedostatek má již vážné následky na vývoj kuřat. Přesto všechno je úspora práce velmi vysoká, takže tyto líhně převládají a mívají podobu od líhní malých, které postavíte na stůl,  až po profesionální líhně, kde je vytápěný prostor v rozměrech až 5*10m.

Ad 2)     Výměna vzduchu je velice důležitá

Je to nejčastější chyba domácího líhnutí. Na nepřetržitou výměnu vzduch (kyslíku) pro napohled neaktivní vejce se zapomíná. Přitom potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 – 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy.

–          U líhní s přirozeným prouděním vzduchu se toho dosahuje otvory ve dně a víku líhně, které se otvírají nebo zavírají dle období líhnutí a podle teploty okolního vzduchu. Tím se nastavuje proud vzduchu, který líhní prochází, ale také samozřejmě ochlazuje vejce odspoda. Najít optimální nastavení topení a větrání tak aby teplota vejce byla optimální není nijak jednoduché. Ale na druhou stranu přesně to samé se děje v přírodě pod kvočnou. Ta také vejce ze shora zahřívá a od země jsou chlazená.

–          U líhní  s ventilátorem je dosažení optimálních hodnot snazší, protože teplota je v celém prostoru okolo vajec stejná. Chladnější čerství vzduch je přisávaný ventilátorem a přes topení vháněn do prostoru v vajíčky. Přisávání je také zajištěno zakrývání nebo odkrýváním větracích otvorů v prostoru ventilátoru.

 

Ad 3)     Vejce se musí pravidelně otáčet

Vajíčka se musí minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo automaticky. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno otáčení častějčí. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí  na 70 – 90%

Ideální je automatické otáčení vajec, ale k tomu jsem se zatím nedopracoval.

Ad 4)    Vlhkost vzduchu.

Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %.  Ke konci líhnutí se zvyšuje na 75 – 90 %. Dosahuje se toho namočenými hadry rozloženými v prostorách líhně a také 3x denně ručním rozprašovačem, kterým vejce rosíme.  Pozor ale na to ať zárodky ve vejcích neutopíte.  Já mám řízenou i vlhkost a to tím, že Hydrostat spíná další žárovku umístěnou nad nádovkou s vodou. Tím se voda z nádobky rychleji odpařuje a zvyšuje vlhkost.

Ad 4)    Chlazení vajec.

Vyvíjející zárodek produkuje poměrně velké množství tepla. Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut.

Zdroj obrázku a textu :  http://drubez.chovzvirat.com/clanky/umela-inkubace-a-typy-lihni.html

Pěkně je toho napsáno plno v http://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/352313/teorie-lihnuti-nejen-pro-lihnarske-panny-a-panice

vřele doporučuju nastudovat.

 

Tak konečně se dostáváme k té ledničce

 

 

Lednička i mrazák se mi zdáli  na vestavbu líhně velice vhodné. Jsou už zaizolované, mají příhrádky-poličky a  neudělají Vám ostudu ani uvnitř domu, klidně vedle Vaší funkční ledničky. Taky se jich dneska všude poměrně dost válí ve sběrných dvorech.

Nejdříve si musíte pořídit nějaký slušnější termostat a teploměr.

Dají se koupit jak hotové tak  i jako stavebnice.  Já jsem si ho zhotovil sám. Byl velice jednoduchý, fungoval, ale nebylo to ono. Zakoupil jsem proto stavebnici regulátoru a upravil ho tak aby vyhovoval pro mé potřeby. Využívá kombinované čidlo teploty a vlhkost s tím, že oboje spíná relátka, ke kterým už není problém připojit potřebná zařízení. Teploměr musíte mít s rozlišením a přesností na 0,10C. Vlhkoměr podle mne stačí s přesností ± 5%.

 

regulátor teploty a vlhkosti – teplota teprve nabíhá

 

Velice laciný termostat se dá zakoupit na Aukru http://aukro.cz/digitalni-termostat-regulator-tep-50-110-c-24v-i2994888806.html

nebo eBAY  http://viewitem.eim.ebay.cz/Neu-Digtal-Temperaturregler-Temperatur-Regler-Thermostat-Controller/370713544647/item

 

a)      Jako topné těleso jsou vhodné obyčejné žárovky. Kdo se nebojí investovat koupí  topný kabel nebo topný panel. Např. zde http://www.teraplus.cz/index.php

Žárovky mají, ale několik výhod : 

*              á 1. cena

*              á 2. nízkou tepelnou setrvačnost

*              á 3. hned vidíte zda líheň běží nebo ne.

b)      Jako ventilátor se používá ventilátor z počítače. Dá se použít i ventilátor ze starého PC nebo v obchodě s díly na počítače se dají zakoupit nové ventilátorky nejlépe s tichým chodem. Pozor jsou napájeny bezpečným 12V napětím a tudíž budete potřebovat i nějaký 10-12V zdroj.

 

Ledničku či mrazák odstrojíte. Vyndáte všechny šublíky i škatulky včetně těch na dveřích.

Výhoda ledničky je v tom, že z jeji dveří se po přilepení izolační desky stane vlastně tunel, kde dole nasáváte ohřátý vzduch a horní mezerou ho vracíte zpět do ledníčky-líhně. Tím zajistíte neustálou poměrně rovnoměrnou cirkulaci vzduch v celé líhni.

Na dveře ledničky jsem proto zevnitř nalepil polystyrenovou desku tak, aby uzavírala celé dveře ledničky  a jen nahoře nechala průduch. Tím vznikla ve dveřích dutina nahoře otevřená. Do této dutiny mohou movitější nainstalovat topný kabel nebo topnou desku. Já jsem tam prozatím nic nedával. Po zatvrdnutí lepidla (silikonu) jsem do dolní části desky zhruba do prostředka dveří vyřízl čtvercový otvor a do něj namáčkl ventilátorek z PC.

Ve spodní části ledničky, kde bývají šuplíky na zeleninu jsem přidělal dvě nezávislé žárovky. Vývody od nich vyvedl zadem za ledničkou. Celý prostor, kde jsou tyto topné žárovky, jsem pořádně polepil alobalem a zakryl se shora deskou opět polepenou alobalem. Tato deska musí být  uložena tak, aby v zadní části zůstal otvor na vstup vzduch z prostoru s vajčky  a zároveň musí co nejtěsněji dolehnout na desku ve dveřích ledničky po jejích uzavření.

Žárovky jsou umístěny tak aby se pod jednu z nich vešla nádobka s vodou, nejlépe skleněná. Žárovky  hřejí současně, ale ta nad nádobkou  ještě ohřívá vodu v  nádobce a tím zvyšuje vlhkost. Tuto žárovku musíme připojit k  regulátoru vlhkosti. Pro zvýšení odparu jsem přes tuto žárovku dal ještě pásek skelné tkaniny, který jsem na obou koncích ponořil do vody v nádobce. Tato tkanina působí jako knot a nasává tudíž vodu, vede jí na žátovku a zde se voda rychle vypařuje. Skelná tkanina má jednu velkou výhodu, je nehořlavá a tudíž se vám nezačne připalovat nebo hořet i když zapomenete dolít vodu. Je možno použít i azbestový knot nebo pletený měděný pásek co se používá občas pro připojení autobaterií.

POROR !!!  V okolí žárovek musíme všechny stěny polepil alobalem, aby je žárovky neohřívali. Jsou totiž z plastu a hrozilo by opálení nebo i zapálení. To se týká  samozřejmě i dveří ledníčky v časti, která doláhá na prostor se žárovkami.

Do horní části ledničky jsem přidal desku s otvor, tak aby teplý vzduch přicházející mezerou v horní části dveří, byl těmito otvory rovnoměrně rozveden do celého prostoru pro vajíčka.

Do dolní části je možno umístit dolíheň.

 

Teď už „ jen „ vše sladit tak aby teplý vzduch o správné teplotě a vlhkosti byl rovnoměrně rozveden po celém prostoru líhně a zároveň se dole ze zadu do prostoru s žárovkami přisával vzduch čerstvý a otvorem ve dveřích z malé části vyfukoval vzduch nadbytečný.  Zajičťuje to ventilátorek ve dveřích. Podtlakem před tímto ventilátorem se nasává vzduch z venčí a přetlakem za ním se část vzduch vytlačí ven.

Bohužel, naladit tento systém tak, aby jste zajistili kuřátkům dostatečný přísun kyslíku a zároveň stíhali ohřívat a zvlhčovat vzduch tak aby splňoval stanované parametry, není žádná sranda a musí si každy vyladit  sám.

Na iFauně je i návod jak to udělat mnohem lépe. Tz. zautomatizovat elektronikou-časovači pravidelné otvírání a zavírání větracích otvorů. V pravidelných intervalech se tak po otevření sacích a vyfukových otvorů propláchne čerstvím vzduchem celá líheň a případně se dá takto provést i chlazení vajec.

Časem se to pokusím dodělat i na mojí líheň.

Taky pracuji na automatickém převracení vajec, ale to je všechno zatím jen v mojich představách o budoucnosti. Tak uvidíme kam se s tím dostanu.

Rád si poslechnu rady na úpravy líhně. Je to jen můj pokus a nikomu ho nevnucuju a ani netvrdím, že je vše správně. Je to jen jedna cesta k vlastní líhni, ale musí se počítat s tím, že hodně záleží na naladění celého systému a to musí každý sám za sebe vyzkoušet.

další inspirace jsou zde : http://translate.google.com/translate?hl=cs&ie=UTF8&rurl=translate.google.com&u=http://www.backyardchickens.com/a/homemade-chicken-egg-incubator-designs-pictures

líheň 2013-2

líheň 2013-2

Líheń v Březnu 2013-03-08

Líheń v Březnu 2013-03-08

Dolíhen´v mrazáku 2013-03-06

Dolíhen´v mrazáku 2013-03-06

Dolíheň uvnitř  2013-03-08

Dolíheň uvnitř 2013-03-08

*
Schéma zapojení

Schéma zapojení

 

*

*

Parametry líhnutí u jednotlivých druhů drůbeže
Čas
inkubace
(dny)
Předlíheň Přeložení Dolíheň Ochlazování
Teplota
(°C)
Vlhkost
(%)
Teplota
(°C)
Vlhkost
(%)
Kur 20–21 37,6–37,8 60–70 19 37,6–37,8 75–80 Od 14. dne
5 min
2× denně
Krůty 28 37,6–37,8 60–70 26 37,6–37,8 75–80
Japonské
křepelky
16-18 37,5–38,2 60 15 37–37,5 80–90
Perličky 26-27 37,4–37,7 55–60 23 37,0 80 Od 6. dne
2× denně
10 min
Husy 28-31 37,1–37,7 60–70 26 37,0–37,5 70–90 1–2x denně,
doba se
postupně
prodlužuje
Kachny 26-28 37,4–37,9 60–70 24 37,3–37,8 70–90
Pižmovky 35 30

 

 

Líheň máme vydesinfikovanou,

seřízenou zahřátou,

tak hurá nasadíme první vsádku.

 

převzato z :  http://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/352313/re-re-re-re-re-re-re-re-re-teorie-lihnuti-nejen-pro-lihnarske-panny-a-panice

Líhnutí kuřat.
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 – 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 – 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.

Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.

Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít….. Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně – u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.

Vejce se poprvé prosvětlují 5. – 6. den od vložené do líhně – zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. – 19. den od vložení do líhně – tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.

Krůťata.
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.

Perličata.
Líhnutí perličat má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne – perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.

Bažantí kuřata.
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 – 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 – 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 –60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.

Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 – 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.

Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 – 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. – 7,. den po vložení do líhně , podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.

Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.

Křepelky.
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 – 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 – 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 – 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. – 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. – 23. den.

Kachňata.
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.

Housata.
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 – 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 – 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně o pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 – 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.

Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.

 

Prosvětlováním vajec

*

prosvětlování

 

se zjišťují vejce neoplodněná nebo s odumřelými zárodky. Slepičí vejce s bílou skořápkou se poprvé prosvětlují 5.-6. den, s hnědou skořápkou 7.-9. den. Zjišťují se neoplozená vejce. U vajec s vyvíjejícím se zárodkem je vidět tzv. pavouček – vyvinutá síť vlásečnic, tato vejce mají zvětšenou vzduchovou komůrku na 8-10 mm.

vzduchová bublina ve vajčku podle dnů

vzduchová bublina ve vajčku podle dnů

vývoj kuřete ve vajčku
vývoj kuřete ve vajčku

Obsah prázdných vajec se jeví světlý, stejnorodý. Vejce s odumřelým zárodkem mají krevní oběh stažený do prstence nebo skvrny. Z líhně je vyřadíme, po uvaření je můžeme použít ke krmení.
Při druhém prosvětlování – u slepičích vajec 18. den vyřazujeme vejce s odumřelými zárodky. Odumřelé zárodky jsou zřetelně světlejší než živé, barva se nemění. Tato vejce mimo líheň velmi rychle chladnou. Perliččí vejce se podobně jako slepičí prosvětlují 2×, a to 9. a 23. den, křepelčí 7. a 14. den. Kachní vejce se prosvětlují 4×, 7., 16., 23. a 26. den inkubace. Při poslední prohlídce se překládají vejce do dolíhně. Husí vejce prosvětlujeme 3×, a to 7.-9. den, 14.-16. den a 25.-28. den. Při prohlídkách by se měla odstranit i vejce mikrobiálně napadená.

Nejlepší prosvětlovače mohou být zakoupeny, ale je jednoduché si jej vyrobyt i doma. Stačí když zdroj světla umístíme do krabice či jiné nádoby, která nepropustí světlo. V krabici pak vytvoříme díru tak, aby k ní mohlo být vejce přiloženo. V tmavém pokoji pak můžeme pozorovat obsah vejce. Velmi důležité je dát si pozor na zdroj světla, v případě klasických žárovek můžeme teplem zárodek zahubyt, proto je důležité používat úsporné žárovky a neprosvěcovat déle jak 10 minut

 

 

Na ifauně je krásný článek       http://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/6156/od-vajicka-ke-kureti-nedari-se-co-mohlo-byt-spatne/

zde je jeho kopie.

Od vajíčka ke kuřeti Nedaří se?

 

Co mohlo být špatně?

 

Nalíhnuto již jistě všichni máme. Pokud se vám nedařilo tak, jak by mělo – a přeji všem, aby to nebyla pravda – na nápravu většiny příčin je už v této sezóně pozdě. Pro to, abychom se chyb vyvarovali v příští sezóně, by ale analýza příčin měla být přínosem.

Fotografie:

 

Při líhnutí bychom si měli všímat počtu neoplozených vajec a odumřelých zárodků, ale i stupně vývoje zárodků, a (zejména u vodní drůbeže) počtu vajec mikrobiálně nakažených. Podle těchto údajů můžeme upravit podmínky líhnutí, skladování nebo chovu.
Nejčastější příčiny úhynu zárodků v jednotlivých stadiích vývoje jsou zaznamenány v tabulce 1. Za přiměřený se považuje podíl neoplozených vajec do 15 % a uhynulých zárodků do 3 %.

1) Neoplozená vejceve vejci po rozklepnutí nejsou žádné krevní skvrny. Příčinou je nesprávné sestavení hejna (viz Fauna č. 4/2011), výživový problém nebo špatný zdravotní stav hejna.


To, že jsou vejce neoplozená nebo z části neoplozená, může způsobit i extrémní počasí. Pokud mají kohouti zdravotní problém, a patří mezi ně i omrzliny, budou vejce z části nebo všechna neoplozená. Na aktivitu má vliv i vysoká teplota.
U některých plemen je při zjištění neoplozených vajec nutná úprava zevnějšku, např. někteří chovatelé hedvábniček uvádějí lepší oplozenost, pokud zvířatům odstranili chmýří v okolí kloaky, u plemen s velkým chocholem může pomoct redukce chocholky (svázání, zastřižení).

2) Oplozená vejce s uhynulým zárodkem – – vejce se při prvním prosvětlování jeví jako čistá – obsah je světlý, stejnorodý. Po rozklepnutí je zárodečný terčík zvětšený, což znamená, že vývoj zárodku začal.


Tuto fázi ovlivňuje zejména manipulace s vejci v době od snesení po nasazení do líhně. Za nevhodné se považuje skladování vajec při vysoké nebo naopak nízké teplotě (namrznutí vajec) nebo dlouhodobé skladování. Problém může nastat také, pokud vejce nevybíráme dostatečně často a další slepice, které přijdou na hnízdo, vejce znovu nahřívají. Skladování násadových vajec byl určen článek ve Fauně č. 5/2011.

3) Při prvním prosvětlování vyřadíme také vejce, u kterých zárodek uhyne do třetího dne inkubace. I tato vejce se při prosvětlování jeví jako čistá a po rozklepnutí je ve vejci krvavý proužek nebo malé embryo. Kromě dalších činitelů se v tomto období může projevit stáří hejna a délka skladování vajec.


Starší zárodky od 3. do 6. dne inkubace mají již vyvinutý žloutkový váček, při prosvětlení je vidět tzv. pavouček – vyvinutá síť vlásečnic. Vejce s odumřelým zárodkem mají krevní oběh stažený do prstence nebo skvrny. Odumření v tomto stadiu je nejčastěji způsobeno vysokou teplotou při skladování nebo začátkem líhnutí, případně nízkou biologickou kvalitou násadových vajec. Přichycený žloutek ke skořápce má příčinu v nedostatečném nebo nepravidelném obracení vajec. Při nedostatku vitamínu E hynou zárodky především do 7. dne inkubace.


Od 7. dne má kuře vyvinuté drápky a chmýří. Po druhém prosvětlování můžeme po pitvě embrya usoudit na dobu a pravděpodobnou příčinu úhynu podle vývinu vnitřních orgánů. Pokud je ve vejcích vidět velká vzduchová bublina, signalizuje to nízkou vlhkost v líhni.


Úhyn zárodků stejného stáří v průběhu inkubace, které mají krevní výrony po těle, způsobuje nárazové krátkodobé přehřátí.

4) Uhynulá embrya starší 18 dnůpříčinou úhynu může být i nesprávná poloha embrya ve vejci – je otočeno hlavou k ostrému konci. Proklovávání na ostrém konci vejce způsobuje nedostatečná ventilace.

Pokud mají vyvinutá kuřata problém vyklubat se z vajíček
Na úhyn mláďat při líhnutí má vliv zejména nastavení parametrů líhně, i zde se ale může projevit např. dlouhé skladování vajec. Při klubání se může stát, že se mláďata naklovou předčasně nebo opožděně, klubání může proběhnout rychle nebo může být vleklé, naklovávat se mohou na „ostrém“ konci vejce místo na tupém. Kuřata přilepená ke skořápce nebo to, že jsou kuřata malá, může způsobit nejen nedostatečná vlhkost během inkubace, ale i v průběhu skladování.
U vylíhlých mláďat je důležitá jejich životaschopnost, čilost (zájem o krmivo), stavba kostry (nejčastěji deformované končetiny), vzhled chmýří. Signálem na skořápkách mohou být zbytky plodových obalů a krevního oběhu. Časté problémy při líhnutí jsou uvedeny v tabulce 2.
Pokud do líhně dáváme vejce různých plemen, budou se zpravidla nejdřív líhnout kuřata z menších vajíček, později ta z větších. Ze zkušenosti je také různé líhnutí u různých plemen – z těch „mých“ se vždycky první líhnou zdrobnělé šumavanky, poslední zdrobnělé paduánky.

Tabulka 1: Nejčastější příčiny úhynu zárodků v jednotlivých stadiích vývoje

Neoplozená
vejce 1)

Oplozená
vejce
s uhynulým
zárodkem 2)

Úhyn zárodku
v průběhu
inkubace 3)

Uhynulá
embrya
starší 18 dnů 4)

Nedospělý kohout

X

Staré hejno

X

X

Nesprávný poměr pohlaví

X

Nedostatky ve výživě hejna

X

X

X

X

Špatný zdravotní stav hejna

X

X

X

X

Nevhodné skladování vajec

X

X

X

Vysoká teplota v líhni

X

X

X

Nízká teplota v líhni

X

X

Nedostatečná ventilace

X

X

Nedostatečné otáčení vajec

X

X

Příbuzenská plemenitba, letální (smrtící) geny

X

X

X

Poškození skořápky vejce

X

X

Nevhodná vlhkost

X

Závadné krmivo

X

 

Tabulka 2: Nejčastější problémy při líhnutí

Vysoká teplota

v předlíhni

Nízká teplota v

předlíhni

Vysoká teplota v dolíhni

Nízká teplota v

dolíhni

Nerov-noměrné zahřívání

Nedos-tateč-

ná venti-

-lace

Nedos-tatečné otáčení vajec

Poško-

zení sko-

-řápky vejce

Nízká vlhkost

Vyso-

-ká vlh-

kost

Nenaklovaná vejce

X

X

X

X

X

X

Naklovaná vejce, nedolíhlá mláďata

X

X

X

X

Předčasné líhnutí

X

X

Předčasné klubání, krvavé pupky

X

X

Opožděné líhnutí

X

X

Vleklé líhnutí

X

Lepkavá kuřata

X

X

X

X

X

Kuřata přilepaná ke skořápce

X

X

X

Slabá mláďata

X

X

Malá kuřata

X

X

X

X

Naklování na špičce

X

Nevtažený žloutek

X

X

X

Skořápka zevnitř krvavá

X

Vady kostry, popř. ochrnutí
Zkadeřemé chmýří
Zalepaná oční víčka

Nesprá

-vné sklado-

-vání vajec

Staré hejno

Nedos-

-tatky ve výživě hejna

Onemo-

-cnění

Nevhod-

-né sklado-

-vání vajec

Velká vejce

Nevhodné zastoupení
dusíkatých látek v KD

Nedos-

-tatek vitamínu D

Nedos-

-tatek vita-

mínu

B

Nedos-

-tatek vita-

-mínu A

Nenaklovaná vejce

X

Naklovaná vejce, nedolíhlá mláďata
Předčasné líhnutí
Předčasné klubání, krvavé pupky
Opožděné líhnutí

X

X

Vleklé líhnutí

X*

X**

X

Lepkavá kuřata

X

X

Kuřata přilepaná ke skořápce

X

Slabá mláďata

X

X

Malá kuřata
Naklování na špičce
Nevtažený žloutek
Skořápka zevnitř krvavá
Vady kostry, popř. ochrnutí

X

X

Zkadeřemé chmýří

X

Zalepaná oční víčka

X

text a foto: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

 Teplota a vlhkost – jejich vliv na zárodek

Autor zdroj : http://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/824914/lihen-io-103-makro-akce
beginner napsal(a):
Já vím, že údajů o teplotě je na netu dost, ale doufala jsem, že někdo vysvětlí začátečníkovi nejnižší a nejvyšší inkubační teplotu, tak hezky jako tuhle někdo vysvětloval křížení slepic smajlíkTak nic, asi všichni zkušení líhňaři už jedou automatiku 37.5 smajlík (pokus o žert)

každá líheň je jinak spřažená s teplotou a vlhkostí ale v jednom dokumentu který jsem vám poslal na mejl se píše toto:
Teplota v líhních musí zohledňovat energenické procesy probíhající
v násadových vejcích. Byly sledovány například úbytky energie v násadových vejcích
v období inkubace a zjistilo se, že u slepic mělo násadové vejce před nasazením do
líhně
energenickou hodnotu 430 kJ, v průběhu inkubace se spotřebovalo přibližně
30 %
energie. K zvýšenému uvolňování energie dochází zejména ke konci líhnutí, což souvisí
se zvýšenými metabolickými procesy v embryu kuřete. Tuto skutečnost musí zohlednit
nižší teplota v dolíhních. Pro líhnutí kuřat je optimální teplota v rozmezí od 37,5 do
38,0 °C.

Je třeba mít na paměti, že vyšší teploty v první polovině
inkubace způsobují
vyšší embryonální mortalitu kuřat a degeneraci vylíhnutých mláďat (anatomické změny
žaludku, srdce, případně
jater). Jestliže je teplota příliš vysoká v druhé polovině
inkubace dochází k rychlejšímu klubání kuřat, ale v konečném důsledku celý proces
líhnutí trvá déle. Při přehřátí líhně v tomto období se pomaleji vstřebává žloutek ze
žloutkového vaku, po vylíhnutí kuřat z násadových vajec zůstává vnitřní stěna skořápky
zakrvavená. Příliš nízká teplota při líhnutí kuřat způsobuje prodloužení procesu líhnutí i
zvýšenou embryonální mortalitu. Vlivem nižší teploty dochází k horšímu vstřebávání
bílku, přičemž se kuřata líhnou mokrá, náchylná na různé onemocnění. Z pokusů
vyplývá, že letální teplota při líhnutí kuřat je v rozmezí 41 – 42 °Csmajlík

You must be logged in to post a comment.