Solární systémy

V ČR dopadá na povrch za rok průměrně 1 081 kWh/m2 energie.

Tuto energii lze využít několika způsoby s rozdílnou účinností přeměny solární energie v elektrickou nebo tepelnou energii.

  • Solární kolektory – zde se mění solární energie tz. záření přicházející ze slunce v energii tepelnou. Sluneční záření dopadá na absorbér kolektoru, který je spojen s trubkovým rozvodem kolektoru. Přenos energie je zajištěn prostřednictvím teplonosné kapaliny, která proudí mezi kolektorem a výměníkem tepla umístěném ve spotřebiči tepla, což je nejčastěji akumulační nádoba, zásobník teplé vody či bazén.Tyto kolektory jsou většinou umístěny na střeše rodinných domů, bytových domů, ale také na administrativních a průmyslových objektech.
  • Solární fotovoltaické panely – zde se mění solární energie tz. záření přicházející ze slunce v energii elektrickou.

Podle toho pak máme systémy termální nebo elektrické případně jejich kombinace.

Viz. http://www.nelumbo.cz/#nice_green

Elektrické systémy

Elektrické systémy

Termální systémy

Termální systémy

Typy fototermických solárních kolektorů

Plochý/deskový kolektor základem kolektoru je absorbční plocha. Moderní, výkonný kolektor má tuto plochu opatřenou selektivní vrstvou. Druhořadý kolektor má absorpční plochu natřenou černou barvou. Rozdíl mezi oběma provedeními je v tom, že černá barva velice dobře přijímá tepelné záření –absorpce, ale stejně ochotně tepelné záření vydává – emisivita. U selektivní vrstvy je příjem tepelného záření podobný jako u černého tělesa – zde není výrazného rozdílu. Přijatou energii ale selektivní vrstva v sobě uzavře, a nepustí ji ven. Zde je oproti černému tělesu podstatný rozdíl. Proto stagnační teplota u kvalitního plochého kolektoru překračuje hodnotu 200°C, a u vakuového kolektoru je to ještě vyšší hodnota. Selektivní vrstva se na absorbční plochu nanáší elektrochemicky ve vakuu. Dle typu kolektoru je absorbční plocha tepelně izolována od svého okolí pro zamezení tepelných ztrát.

Vakuový/trubicový kolektor u tohoto typu kolektoru je tepelná izolace zajištěna vrstvou vakua. Tvar vakuového kolektoru – trubice je dán konstrukčně technologickými možnostmi výroby. Kruhový (a poměrně malý) předmět – trubice, vzdoruje totiž okolnímu tlaku podstatně lépe, než rovná, celistvá plocha deskového kolektoru. Jen pro představu, plochý deskový kolektor 1 x 2m, který by byl zhotoven ve vakuovém provedení, by musel odolávat síle, způsobené atmosférickým tlakem 200 000N, to je cca 20tun. (Přibližný výpočet – pro obecnou představu, konstrukční prvky, dokonalost vakua a atmosférická výška nejsou uvažovány.)

Využití

Fototermické sluneční kolektory se nejčastěji využívají pro ohřev teplé užitkové vody, ohřev vody v bazénech i jako podpora vytápění s nízkoteplotním otopným systémem (podlahové topení, stěnové vytápění a stropní vytápění), příp. pro průmyslové využití.

Porovnání a výhody jednotlivých kolektorů

 

*     Plochý kolektor    * Vakuový kolektor
V zimních měsících mnoho slunečných dní není,navíc den (doba oslunění) je krátký, takže ztráta oproti vakuovému kolektoru není výrazná.
V zimních měsících díky počasí a délce dne kolektor na střeše v podstatě leží a nic nedělá.
V zimních měsících za slunečného počasí má
oproti plochému kolektoru vyšší výkon. Čím je
venkovní teplota nižší, tím je rozdíl větší.
Na plochém kolektoru se drží námraza podstatně méně, než na kolektoru vakuovém – stává se, že plochý kolektor v zimně pracují a vakuový (díky námraze, sněhu) ne.
Ztráty průchodem a odrazy přes jednu skleněnou vrstvu jsou u plochého kolektoru menší (u vakuového to je většinou dvě skleněné vrstvy), proto v letních měsících dokáže plochý kolektor
lépe připravit TUV, než kolektor vakuový.
Plochý kolektor má celistvou plochu. Vakuový, díky trubicím, má plochu složenou z proužků:
absorbční plocha, vakuum, okolní prostředí,
vakuum, absorpční plocha. Na „zastavěnou
plochu“ má tedy plochý kolektor větší výkon.
Menší teplosměnná plocha, výkon kolektorů sepočítá z plochy= deskový kolektor výhodnější
Plochý kolektor je oproti vakuovému levnější. Vakuový kolektor je velmi náchylný na rozbití.Poničen můžeme být neodbornou manipulacínebo např.kroupami. Hůře se tato závadaidentifikuje.

zdroj :  https://cs.wikipedia.org/wiki/Sol%C3%A1rn%C3%AD_kolektor

Účinnost solárních panelů

Pěkný článek zde : http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2015101602/kdo-skutecne-nabizi-nejucinnejsi-panel-pro-stresni-solarni-elektrarnu#.ViXpW37hC70

SolarEdge

Ucelený solární systém  s akumulací energie.

více na : http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2015101405/ohlednuti-za-sef2015-i-kdy-se-objevi-baterie-powerwall-od-tesly-na-ceskem-trhu-ve-vylepsene-verzi#.ViXt437hC70

SolarEdge

SolarEdge

Pěkný web o solárních systémech je na :

http://solarni-panely.cz/

Solární tašky – zajímavá alternativa 

Co se vyplatí dát na dům v Česku, aby byl energeticky soběstačný

http://www.mega-sunshine.cz/rekuperace/centralni-rekuperace/

Velice zajímavý web o solárech :

http://www.elektrina.cz/myty-o-solarnich-panelech

****************************************

Gridfree

Dotaz na Gridfree
00:10:11

Mam 3 mikroinvertory i-Energy GT260 a 3 Schutten solar panely 300W. Strecha ma spatny sklon a tudiz panel nikdy neda plny vykon. Parada, od rana do vecera v provozu. Vse poustim do bojleru s TUV. Topne teleso (2kW) napajim pres trafo 230V/125V a odber je kolem 750W.
Koupit se da primo z Ciny za mensi peniz. Nekdy se musi zaplatit DPH, nekdy ne. Zalezi na celnim urade.
http://www.aliexpress.com/wholesale?catId=14191102&initiative_id=AS_20151005124538&SearchTex – t=microinverter –

* zdroj : http://www.solarninovinky.cz/?nove-produkty/2014081402/commall/na-trh-prichazi-nejvykonnejsi-mikroelektrarna-s-invertorem-omniksol

Je zde i poměrně dobrý rozbor různých řešení FV a tepelných čerpadel

viz :

a)     HFVE se nabízí třeba na webu solarni-panely.cz. Zde nejlevněji vyjde 3,6 kWp za zhruba 247880 Kč bez DPH na klíč. Tímto systémem v zimě (a mnohdy ani na podzim a na jaře) nezatopíme ani neohřejeme vodu, nemáme nárok na sazbu D56d a i pro tento systém musíme dle platné legislativy žádat PDS o připojení, protože ten systém je energeticky spojen se sítí (web solarni-panely.cz v tomto ohledu lže). Netuším také, co znamená těch 2600 W za lomítkem, určitě to bude nějaký limit co lze ještě tahat z baterek, takže další omezení. Návratnost této elektrárny oproti sazbě D56d (tarifní cena 2,4 Kč/kWh, poplatek za samospotřebu uvažuji 0,8 Kč/kWh): 3,6kW za rok v podmínkách ČR uspoří cca 3600* (2,4-0,8)=5760 Kč na nákupu el. ze sítě. Z toho vychází návratnost systému 247880* 1,15/5760=50 let! Tento systém je tedy absolutně nenávratný.

b)   Tepelné čerpadlo s akumulací o výkonu 10 kW se nabízí třeba na webu solarcontrols.cz v akční sestavě za 118000 Kč bez DPH, na klíč by to mohlo být tak o 40000 Kč dražší, nevezmu-li předraženou firmu. K tomu síťová FVE 3,6 kWp tak za 120000 Kč bez DPH. To máme celkem cca 280000 kč bez DPH. Tímto systémem snížíme náklady na vytápění a ohřev TUV zhruba o polovinu a to celoročně, navíc násobíme vyrobenou elektřinu FVE minimálně třikrát a máme nárok na sazbu D56d. O připojení žádat také musíme. Návratnost této elektrárny vychází (opět při legálním připojení) 120000* 1,15/5760=23 roků! Tento systém je tedy alespoň na hranici teoretické životnosti panelů. Samotné TČ 10 kW za 158000 Kč bez DPH však uspoří za rok dejme tomu 25000 Kč za elektřinu a případně plyn (u nezatepleného domu). Návratnost systému: 158000* 1,15/25000 = 7,2 let.I kdybyste tedy měl klasickou FVE se všemi papíry a platil za samospotřebu, tak sestava s tepelným čerpadlem vyjde mnohem výhodněji než nějaká HFVE s bateriemi. O praktických návratnostech jakékoli FVE bez dotací nemůže být řeč. Pouze v případě pasivního domu je i řešení s TČ diskutabilní, ale zde platí zcela jiné podmínky (musí být rekuperace a poskytuje se dotace na klasickou FVE která víceméně pohání tu rekuperaci).

Pro nízkoenergetický dům navíc postačí malá levná kočička o tepelném výkonu jen 6kW, která stojí zhruba 25000 Kč a k tomu malá akumulačka 300 litrů s výměníkem pro přímou kondenzaci. Takže ty náklady viz výše se dále poníží, předpokládám výrazně pod 100000 Kč. To čerpadlo nevyužijete pouze v létě (maximálně 2-3 měsíce v roce), pokud ovšem nemáte ještě bazén. Navíc máte celý rok levnou sazbu D56d, což se projeví hlavně v zimě, když je elektřiny potřeba nejvíce.

Obvykle slepí zastánci HFVE a jiných podobných nesmyslů nějak energeticky spojených se sítí uvádí, že HFVE je nezávislé řešení, chrání před blackouty a kdovíco ještě.

Ale je to skutečně zapotřebí?

Není! Skutečný blackout (výpadek trvající > 3dny) zde co jsem naživu nikdy nebyl a nebude a při kratším výpadku například v zimě byste potřeboval v bateriích minimálně 20 kWh pro smysluplné přežití.

Jediné, co hovoří proti řešení s tím čerpadlem, je větší instalační náročnost (musíte zorganizovat topenáře a chlaďaře a do toho se malým firmám nechce). Ale poté máte vynikající řešení současně i na zimu, které předčí snad jen nejlepší systémy země voda nebo voda voda (ty jsou ale několikanásobně dražší a ne všude se dají postavit).

A závěrem: Ti chytrolíni s odlišnou životní filozofií (investice na důchod atd.) jsou směšní. Ať si to klidně budují, ale 99% lidí přepočítává vše na peníze a nikdo na tom nic nezmění.

KONEC citace ze zdroje.

*

*

*

 

You must be logged in to post a comment.